Bez podpory to nejde: Školní metodici*čky prevence mezi očekáváním a realitou českého školství

#SŠ #ZŠ #identity #prevence_násilí

Setkání odborné veřejnosti 3. prosince 2025 potvrdilo to, co dlouhodobě zaznívá ze škol. Role školních metodiků*ček prevence je dnes klíčová pro bezpečí, wellbeing a rovné zacházení ve škole, ale systémové podmínky a podmínky pro pomáhající nevládní organizace této roli neodpovídají.

Diskusi jsme jako F*ÉRA spolupořádali*y a koordinovali*y spolu se SKAV a EDUin a otevřeli*y jsme v ní otázku, kterou školy řeší každodenně: může jedna specializovaná pozice unést tak široké spektrum očekávání bez adekvátní časové dotace, metodického vedení pomoci nevládního sektoru nebo podpory vedení školy?

Diskuzi jsme zvěřejnili*y také ONLINE NA YOUTUBE.

Co se na setkání potvrdilo: agenda roste rychleji než kapacity

V debatě se opakovaně vracelo téma narůstající agendy. Metodici*čky prevence dnes řeší stále širší spektrum situací a zároveň nesou odpovědnost za to, aby škola měla funkční systém prevence. Nejde jen o jednotlivé incidenty, ale o dlouhodobou práci s klimatem školy a tříd, nastavování pravidel, koordinaci podpory ve škole a práci s riziky, která mají často složité příčiny.

Prakticky to znamená, že metodik*čka prevence se vedle koordinace preventivních programů stále častěji dostává i do role člověka, který zachytává první signály zhoršujícího se bezpečí ve třídě a pomáhá nastavovat postupy, aby škola dokázala reagovat srozumitelně, včas a citlivě. Zaznívalo, že tento posun není jen více práce, ale i jiný typ práce, který vyžaduje vyšší odborné kompetence a zároveň prostor pro přípravu, konzultace a vyhodnocování.

Kombinace rolí, která se v praxi potkává s limity

Silně rezonovalo, že metodik*čka prevence velmi často vykonává specializaci vedle plného pedagogického úvazku, mnohdy i v roli třídního učitelstva. To vytváří permanentní napětí mezi přímou výukou a časem potřebným pro prevenci, koordinaci a intervenci.

Alena Vlková z Pedagogicko psychologické poradny Hodonín situaci popsala velmi konkrétně:

„Pro školní metodiky je náročné vyrovnávat se se všemi očekáváními, která jsou s jejich specializací spojená, zvládat narůstající agendu a být zároveň pedagogem a mnohdy i třídním učitelem.“

Zkušenost z praxe, která v debatě zaznívala napříč účastnictvem, ukazuje, že bez vyhrazeného času se prevence snadno redukuje na administrativní minimum nebo na řešení akutních situací. Ztrácí se přitom to nejdůležitější, tedy systematická práce s třídními kolektivy a školní kulturou, která rizika snižuje dřív, než přerostou v krizové situace.

Kde školy nejčastěji narážejí: čas, zázemí, supervize a metodické vedení

Debata se opakovaně stáčela k tomu, že posílení role metodiků*ček prevence není možné bez čtyř základních podmínek.

První podmínkou je časová dotace, která odpovídá realitě práce. Účastnictvo se shodovalo, že prevence se nedá dělat kvalitně po večerech ani v mezerách.
Druhou podmínkou je jasné organizační zázemí ve škole, tedy srozumitelně popsané kompetence, role a postupy v rámci školního poradenského pracoviště i ve vztahu k vedení školy.
Třetí podmínkou je supervize a průběžná odborná podpora. Metodik*čka prevence pracuje s náročnými situacemi a bez možnosti bezpečně konzultovat, reflektovat a průběžně se rozvíjet roste riziko přetížení i chyb, které mohou dopadnout na děti i na vyučující.
Čtvrtou podmínkou je dostupné metodické vedení a kvalitní vzdělávání, které reaguje na současná témata, včetně těch, která jsou odborně i společensky citlivá.

Genderová rovnost a prevence předsudečného násilí jako součást každodenní reality škol

Významně se otevřela oblast genderové rovnosti a prevence předsudečného násilí. Školy se stále častěji setkávají s projevy sexismu, homofobie, transfobie nebo s online útoky, které míří na děti a dospívající kvůli tomu, jak vypadají, jak se projevují nebo jak je okolí genderově čte.

Metodik*čka prevence je často první osoba, která incident zachytí, pomáhá vyhodnotit jeho závažnost a nastavit další postup školy. Zaznívalo, že bez odborné opory a bez jasných metodických rámců je tato část role mimořádně náročná. Škola potřebuje umět rozlišovat, co je běžný konflikt, co je šikana, co má znaky předsudečného násilí a jak postupovat tak, aby nedocházelo k bagatelizaci ani k sekundární viktimizaci.

Současně se ukázalo, že genderová rovnost není samostatná kapitola navíc, ale optika, která se promítá do bezpečí ve třídách, do pravidel, do komunikace školy i do toho, jak se děti učí respektu a důstojnosti druhých.

Co z toho plyne pro systémové změny

Debata posílila shodu, že prevence ve škole potřebuje systémovou stabilitu. Nestačí spoléhat na osobní nasazení jednotlivců*kyň. Pokud stát a zřizovatelstvo očekávají, že školy budou zvládat složitější a citlivější situace, musí tomu odpovídat také podmínky pro výkon specializovaných rolí.

Zaznívala potřeba ukotvení role metodiků*ček prevence tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, s jasnou náplní práce, s vyhrazeným časem a s návazností na metodickou podporu. To je důležité jak pro kvalitu prevence, tak pro bezpečí dětí i vyučujících.

Jakou podporu mohou školám nabídnout organizace občanské společnosti

Diskuse zároveň ukázala, že významnou roli v podpoře škol sehrávají organizace občanské společnosti. Ty mohou přinášet specializovanou expertizu, kterou škola sama často nemá kapacitně ani odborně pokrytou.

Prevence předsudečného násilí

Organizace občanské společnosti mohou školám nabídnout například vzdělávací programy pro žactvo zaměřené na rozpoznávání stereotypů, předsudků a mechanismů vylučování, workshopy pro pedagogické sbory o práci s polarizovanými tématy a metodiky pro budování bezpečného klimatu ve třídách. Důležitou formou podpory jsou také konzultace při řešení konkrétních incidentů s prvky předsudečného násilí a podpora při nastavování školních pravidel rovného zacházení.

Genderová rovnost a prevence genderově podmíněného násilí

V oblasti genderové rovnosti mohou organizace nabídnout programy zaměřené na prevenci násilí v partnerských vztazích dospívajících, vzdělávání pedagogického sboru v genderově citlivé komunikaci, metodickou podporu při práci s genderovými stereotypy ve výuce a konzultace při vytváření bezpečného prostředí pro děti a dospívající různé genderové identity. Často mohou pomoci také při komunikaci s rodičovstvem v citlivých situacích.

Tyto formy podpory mohou být integrovány do minimálního preventivního programu i do širší strategie školy v oblasti wellbeing a rovného zacházení, aby nešlo o jednorázové akce, ale o dlouhodobý rozvoj školní kultury.

Na koho se mohou školy obrátit

Mezi organizace, které se dlouhodobě věnují prevenci předsudečného násilí a podpoře genderové rovnosti ve vzdělávání, patří například:

NESEHNUTÍ, program F*ÉRA Gender Studies, o.p.s.Jules a Jim In IUSTITIA Transparent Prague Pride Nevypusť duši Člověk v tísni Konsenta další…

Co z toho plyne pro další kroky

Role metodiků*ček prevence je dnes jedním z klíčových pilířů bezpečného a respektujícího prostředí ve škole. Pokud však zůstane bez adekvátní časové dotace a metodické podpory, bude nadále stát především na osobním nasazení jednotlivců*kyň. Propojování škol, odborných institucí a organizací občanské společnosti je jedním z kroků, jak tuto situaci měnit. Prevence předsudečného násilí a podpora genderové rovnosti nemohou být okrajovým tématem ani nahodilou aktivitou. Jsou součástí odpovědnosti vzdělávacího systému za bezpečí a důstojnost každého dítěte.

Kulatý stůl i tento text vznikli v rámci projektu Bez násilí: Společně k respektující společnosti, který byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.