Školní metodici*čky prevence v měnícím se světě: rostoucí odpovědnost, nedostatečné podmínky a potřeba systémové změny

#SŠ #ZŠ #identity #prevence_násilí

Role školních metodiků*ček prevence se v posledních letech výrazně proměňuje. Z pozice, která měla hlavně koordinovat prevenci rizikového chování, se stává komplexní odborná role, která zahrnuje práci s klimatem školy, podporu vyučujících, spolupráci v rámci školního poradenského pracoviště, komunikaci s rodičovstvem i řešení krizových situací. Současně roste potřeba orientace v nových a citlivých tématech současnosti, od digitálního bezpečí přes wellbeing až po otázky spojené s genderovou a sexuální rozmanitostí.

Zásadní problém je, že školský systém tuto proměnu role nedoprovází odpovídajícími podmínkami. Novela školského zákona z června 2025 zlepšila situaci některých podpůrných profesí, ale u metodiků*ček prevence se dlouhodobý požadavek na vytvoření srovnatelné časové dotace nepromítl do praxe. Legislativní rámec sice školám ukládá pozici obsadit, ale nedává pro ni časový prostor.

Markéta Borovcová to popisuje v TZ SKAV velmi přímo a srozumitelně: „Se školní prevencí jsou bohužel za těchto podmínek spojená nerealistická očekávání. Metodici a metodičky prevence nemají dost času, nejsou adekvátně ohodnocení a často nejsou ani dostatečně připravení na témata, se kterými se ve školní praxi potkávají. Nároky na jejich práci, spojené například s prokazatelným nárůstem psychických onemocnění nebo “jen” psychické nepohody u dětí a dospívajících, přitom rostou,“ říká Markéta Borovcová z organizace Jules a Jim.

Přibývá práce, ale ne čas ani zázemí

Zkušenost z praxe i veřejná debata ukazují, že metodici*čky prevence dnes drží pohromadě široké spektrum agend. Vedle zajišťování preventivních programů a koordinace minimálního preventivního programu řeší šikanu, kyberšikanu, fyzické násilí, náročné situace v třídních kolektivech, podezření na týrání nebo zanedbávání, a také narůstající potřeby v oblasti duševního zdraví dětí a dospívajících.

Současně platí, že pokud metodik*čka prevence nechce vykonávat roli jen formálně, často pro ni využívá vlastní volný čas. Řada škol navíc nemá jasně nastavené kompetence mezi jednotlivými členy školního poradenského pracoviště a metodikčka prevence pak zůstává v pozici, kdy nese velkou odpovědnost, ale nemá dostatečné zázemí ani systémovou oporu.

Alena Vlková, která metodiky*čky prevence metodicky vede v rámci Pedagogicko psychologické poradny Hodonín, shrnuje klíčové napětí takto: „Pro školní metodiky je náročné vyrovnávat se se všemi očekáváními, která jsou s jejich specializací spojená, zvládat narůstající agendu a být zároveň pedagogem a mnohdy i třídním učitelem.“

Genderová rovnost jako integrální součást současné prevence

Jedním z viditelných posunů je, že prevence ve školách dnes častěji zahrnuje témata, která se přímo dotýkají genderové rovnosti. V praxi to znamená práci se sexistickými stereotypy, prevenci genderově podmíněného násilí, podporu respektu k genderové a sexuální rozmanitosti a citlivé zacházení se situacemi, které mohou být pro některé děti zvlášť zraňující, například když čelí posměchu, vylučování nebo online útokům kvůli tomu, jak jsou vnímané okolím.

V českém prostředí je navíc právě oblast genderu často předmětem společenských sporů, které se přelévají do škol. Metodik*čka prevence pak potřebuje nejen odborné znalosti, ale i podporu vedení školy a jasné postupy, aby škola dokázala chránit důstojnost a bezpečí všech dětí a současně vést dialog s rodičovstvem a komunitou.

Neziskové organizace jako zásadní partner školy, ne náhrada systému

Metodici*čky prevence se velmi často opírají o spolupráci s organizacemi občanské společnosti. Neziskové organizace přinášejí do škol specializovanou expertizu, metodické materiály a programy, které školy využívají v oblastech, kde nemají vlastní kapacity. To platí zvlášť u rychle se vyvíjejících témat, jako je digitální bezpečí, wellbeing, prevence násilí nebo práce s genderovými stereotypy.

Zároveň je důležité pojmenovat hranici. Neziskové organizace mohou být klíčovým partnerem, ale nemohou dlouhodobě suplovat chybějící systémové nastavení, chybějící časové dotace a chybějící metodickou infrastrukturu státu. Škola potřebuje stabilní rámec, ve kterém se může na spolupráci s občanskou společností napojit smysluplně, dlouhodobě a dostupně i pro školy s menšími kapacitami.

Navazujeme na hlas praxe ze škol a otevíráme debatu v celostátním kontextu

Jako F*ÉRA NESEHNUTÍ jsme toto téma otevřeli*y už 8. října v Brně na setkání s lidmi z praxe. Diskuse propojila metodiky*čky prevence z různých typů škol, expertstvo z pedagogické fakulty i zástupce*kyně nevládních organizací a potvrdila, že nároky na práci ŠMP rostou napříč regiony a že bez posílení systémových podmínek hrozí dlouhodobá neudržitelnost role.

Na toto setkání navazujeme spolupořádáním a koordinací celostátního kulatého stolu SKAV a EDUin. Kulatý stůl Školní metodici a metodičky prevence v měnícím se světě se uskuteční ve středu 3. prosince 2025 od 14 do 16 hodin online. Moderuje Eva Colledani z NESEHNUTÍ.

Do debaty přijali pozvání Lenka Felcmanová z Partnerství pro vzdělávání 2030+ a Society for All, Marie Hájek Salomonová z Nevypusť duši, Agáta Hrdličková z Gender Studies a Jules a Jim, Tomáš Machalík z Národního pedagogického institutu ČR, Petr Spurný z Komory školních metodiků prevence ČR a Alena Vlková z Pedagogicko psychologické poradny Hodonín.

Pointa na závěr: proč to celé děláme

Kvalitní prevence ve škole není doplňkem. Je to jedna ze základních podmínek bezpečného vzdělávání, podpory wellbeing i rovného zacházení, včetně genderové rovnosti. Právě proto jako F*ÉRA NESEHNUTÍ spolu s SKAV a EDUin pořádáme kulatý stůl 3. prosince 2025 a zveme školy, zřizovatele i další systémové aktéry a aktérky, aby se k debatě připojiliy.

Všichni potřebujeme, aby role metodikůček prevence přestala stát na osobním nasazení jednotlivcůkyň a získala systémové ukotvení, které odpovídá tomu, co od ní dnešní vzdělávací systém, děti a studující skutečně potřebují.

Kulatý stůl i tento text vznikli v rámci projektu Bez násilí: Společně k respektující společnosti, který byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.